Něco ze Svícnu 1988

NENECHEJTE SVÍCEN VYHASNOUT! na vaše náměty, příspěvky, radosti, nářky čeká označená schránka na II. nádvoří!

Hudebně antievoluční osmiverší

Večer proběhl ve vývoji
Hle – folklor s rockem
ruku v ruce
v jediný celek se tu pojí
Toť prapodivná evoluce

Trochu to zaráží a leká
Dík Darwinově tradici
Jsme od národa přes člověka
Dospěli zpátky k opici

-IvLy-

Vzkazy na UHáčko

Výlov z krabice umístěné za padacím mostem svědčí o tom, že jenom na málo otázek existuje jednoznačná odpověď. Nicméně se o pár odpovědí pokusím.

• Špatná organizace!

Špatně formulovaná námitka. Nás upřímně zajímá, v kterých bodech především jsme nezvládali. Takže prosíme, konkrétněji.

• To bylo přehnané aby domácí obyvatelé platily za podprůměrné divadlo!!!!

Je smutné, že divadlo připadalo podprůměrné právě diváku s podprůměrným pravopisem. Nic nezachrání ani nadprůměrný počet vykřičníků. Vybírat vstupné je myslím v našich krajích docela obvyklé.

• Vstupné veliké, písničky dobré, málo piva (proč neotevřete sklep). Moc lidí!

Věřte nevěřte, ale na akci vyděláme asi 5 tisíc. To znamená například
2 kvalitní koncerty během sezóny. Písničky jsou podle mě to podstatné, proč akci pořádáme, pivo už méně. Mám dokonce pocit, že je ho až příliš.

• Moc se nám tu líbilo.

To jsme opravdu rádi. Jinak bychom neměli chuť ani síly něco takového zase pořádat.

Michal

Pěkný dobrý den (večer, ráno) na Buchlově

Přijdete-li do divadla, obdržíte kromě lístku z šatny většinou také program představení, abyste věděli, na čem jste. Taková tiskovina znamená pro mnohé z nás spásu, když se o přestávce přece jen můžeme vpravit do děje. U opery, či baletu bývá často nezbytností. Nic z tohoto od Svícnu nečekejte. Anebo něco málo přece.

A teď ještě z jiné strany. Svícen, to bylo po staletí něco jako objímka na žárovku, i když svíčky mají tu výhodu, že ke svícení spotřebovávají převážně jen samy sebe. Nicméně svícen jejich světlu dodával vždy jakési pohody a bezpečí. Zahoří-li během těchto tří dnů na Buchlově kdekoliv plamínek radosti, snášenlivosti a lásky, je neskromným přáním tohoto Svícnu pokusit se mít podíl na onom prudkém okysličování. Jakékoliv jiné plameny hodláme mít pod palcem, na ty je Buchlov příliš památný. K vysvětlení by stejně dost možná stačilo, že název těchto listů pochází od známého popíječe kyselého vínečka Vlasty Redla.

A ještě ze strany třetí. Proč se akce vlastně jmenuje Svíca. Nás (OKM UHáčko) může v koutku duše těšit, že se před několika lety právě u nás (nevyjímaje z toho případná jiná místa) začaly v sobě zase po čase vidět dva příbuzné způsoby muzicírování – folklórní a folkový. Tato svíca však nechce být žádným loučením se svobodou, protože nějaká definitivní svatba se neplánuje a protože bychom těžko hledali, kdo je vlastně ženich a kolik je těch nevěst. Pro letošek začínáme poměrně skromně, třemi dny a převážně folkem. Vydaří-li se premiéra, slibujeme vám, že příště se zde setká daleko širší okruh žánrů inspirovaných, či jinak spojených s folklórem.

No a čtvrtý rozměr musíme a můžeme dodat Buchlovské svíci jedině my všichni spolu.

za organizátory Michal

Redl Vlasťa odpovídá

(sobota, přímo vytažen ze spacáku)

• Tvé ranní pocity umělce?

Ať žijou červení mravenci a borůvkové víno.

• Co pro tebe znamená slovo „přítel“?

Teď tu byl, někde tady musí být, nevěřím, že by odjel beze mne.

• Tvá asociace na pojem RAZÍTKO?

Brambor.

• Dá se v muzice sedět na dvou židlích?

Dá, no. Ale ne plnou vahou.

• Postrádáš tu něco?

Bar pro umělce.

• Něco na závěr?

Napiš tam: „Je zdravý, nic ho netrápí a těší se do důchodu.“

Návod k pobytu na Svíci

Aby nám tu bylo dobře, předpokládá se dodržovat nějaké zásady!

• nekouřit v hledišti!
• nechodit jen na hvězdy večera, ale věnovat přízeň i těm ostatním, možná že stejně dobrým
• nepohybovat se mimo obvyklé přístupné prostory
• důvěřovat pořadatelům a poslouchat je
• všímat si označení (keramické „prdélky“ OKM UHáčko): tmavé = host, bílé = pořadatel, neglazované = účinkující)
• ihned po skončení programu opustit hrad
• zachovávat po sobě pořádek, což je u kulturních lidí samozřejmé

Něco ze Svícnu 1989

Dobrý večer,

pro tuto chvíli, nevím, existuje-li vhodnější z hromady více či méně a možná spíš méně než více používaných pozdravů. Přejeme jej Vám, sobě, přejeme, jemu samotnému být dobrým a právě proto, že je první, tudíž předznamenávající a svým způsobem neopakovatelný.

Za několik okamžiků se tedy po roční přestávce opět rozezní staleté kameny svícovou muzikou. Rozeznějí se, aby šest dnů nepřestaly znít a celou řadu dalších pak doznívat. V příštích šesti dnech bude zde na hradním nádvoří a na několika dalších místech hrát řada kapel, spousta muzikantů, převážně alespoň částečně poznamenaných folklórem.

Co je folklór? Co všechno je vlastně folklór, co je lidové, tedy národa? Písně, které si vytvořil pro potěchu ze zpívání. Země, po které chodíme, vše co s ní souvis, to je folklór. Dívám-li se kolem sebe, napadá mne, jak nesmírně těžké je dát folklóru a všemu s ním souvisejícímu ve zdraví přežít. Aby zněly písně, aby tekly řeky. Aby si už nikdo nesměl přivlastnit právo určit lidu to, co jeho jest. Aby nebyla spontánnost, tolik právě s folklórem související, potlačována zvůlí kohokoliv. Pak teprve se dílo podaří a buchlovské kameny budou znít houslovou melodií sice tichounce, nicméně nepřetržitě. Buchlovský svícen má oproti loňsku letos ramen šest. Se zatajeným dechem zapalujeme první ze šesti svíc.

Přejeme dobrý večer i jí. Ať hoří a nezhasí ji ani déšť, ani vítr, ani ruka kohokoli.

Ríša Guryča

Vážení a milí!

Letos jsme připravili oproti loňsku zcela novou scénu, veleklubovnu v sýpce Statku pod hradem, kteroužto má na paškál i na triko náš věrný přítel Jirka Brabec.

Bude na ní uvádět celou řadu převážně komornějších pořadů, ať už jsou to divadla, filmy a někteří z muzikantů. Vězte však, že kapacita sýpky je omezená maximálně na sto diváků z toho prostého důvodu, aby bylo umožněno alespoň tomu stu diváků cítit se zde dobře.

Nebude-li tedy někdo z vás vpuštěn dovnitř, nezanevřete na nás a příště přijďte o nějakou tu minutku dříve.

Prosíme vás také, abyste se pohybovali po nádvoří statku pouze v prostorách pro pohyb vymezených. Zabráníte tím řadě zmatků a mrzutostí.

Optal jsem se Karla Sháněla, zpěváka Hradišťanu

• Pane Sháněl, jak se tady cítíte?

Líbí se mi tady, cítím se velice dobře mezi mladými, uprostřed žijícího folklóru. Dokonce mám dojem, že nastává jakási renesance folklóru, právě mezi mladými. A to je dobře, protože z folklóru pochází vlastně všechno další.

Ivan Hoffman

• Jaký máš pocit ze všeho toho, co se kolem nás děje? Jak na tebe dopadá realita posledních dnů?

Já to všechno vidím jako takový zápas o chápání skutečnosti. Možná, že je škoda a ztráta času odsuzovat ty druhé, nenávidět je za jejich jiné, odlišné vidění. Nedbat toho, že se je ve svém zájmu snaží vnutit většině. Podle mne má smysl žít tu svoji představu, realizovat svoje chápání skutečnosti, v určitém svém světě se osvobodit. Pak teprve může dojít k tomu osvobození vnějšímu, veřejnému. Bojovat navenek můžu tehdy, až vyhraju ten boj v sobě.

• Sedíme v šatně průvodců. Ivan povídá, že v říjnu bude vystupovat v Praze se dvěma punkovými kapelami.

Takový zvláštní dramaturgický záměr. Já sice punkům příliš nerozumím, ale v tomhle směru je důležitá tolerance.

Ríša Guryča

Drbna

Zrovna jsem si přečetl žádost o posunutí koncertu J. Buriana kvůli Pink Floyd v ČST. Zkuste to Honzovi navrhnout, třeba se dobře pobaví. (ale nemáme anténu)

Na Emilu Viklickém bylo možno v brzkých ranních hodinách pozorovati opojné účinky zdravého buchlovského vzduchu. Pravdou však je, že ke snídani vstával mezi prvními.

Kapela Dva až tři rozložila svůj kemp na nádvoří statku, zabíraje při tom prostor, jehož rozloha svádí k přejmenování seskupení tak na „Osem až desat“.

Byl dobrý oběd. Špagety s masem, kečupem a spoustou sýra si pochvaloval i Jiří Bulis.

V naší ješitnosti nás opravdu nesmírně těší zájem, který spousta lidí o Svícen projevuje. Vězte však, že z celé řady důvodů jej není možno vyrobit ve více výtiscích. Zapůjčete tedy ten svůj alespoň sousedovi k přečtení.

K obědu byly brambory na loupačku a spousta strouhaného sýra. Dobrý oběd, jen co je pravda. Ale fakt, doopravdy.

Pavel Dobeš vstával jako jeden z posledních. Oběd mu chutnal.

Vzájemné vztahy mezi pořadateli nejsou zdaleka tak ideální, jak by se na první pohled zdálo.

Na ranní schůzi vyvstaly náměty do diskuse, která, až se podaří, by měla být obsáhlá.

Jiří Brabec je opět mezi námi!

K obědu byla rýžová kaše. Nemám ji rád, nicméně byla dobrá.